Loupak.cz - Vtipy

Nejdříve se tě zeptám jestli umíš hrát karetní hru oko? Jestli ne, tak to asi nepochopíš (možná jo)

Takže víš co potřebuješ k ulovení jelena?
Určitě nějakou pušku a také přírůčku nebo návod.

A víš co potřebuješ k ulovení lva? Asi né co?
Tak to musíš mít: pušku, příručku na jelena, dvě esa a jehlu.
Postup je takoví: Až bude lev dostatečně blízko, tak mu tou jehlou vypíchneš oko a on zařve: Já nemám oko!
A ty na to: A já mám dvě esa.
A lev: To sem s toho jelen!
No a pak pokračuješ podle přírůčky na jelena.

Jdou liška s vlkem lesem a děsně se nudí, když najednou uvidí zajíce.
„Hele vlku, čum, támhle kráčí zajíc,” zpozorní liška v náhlém záchvatu inspirace. „Co kdybychom ho zmlátili?”
„No jo, jenže k tomu nemáme žádný důvod,” zaváhá vlk.
Liška se s tím nijak nepáře: „Hele, tak dostane nakládačku, protože nemá čepici.”
„To by šlo,” uzná vlk, a tak zmlátí zajíce do bezvědomí.
Zajíc se po čtyřech dnech probere, opráší se a vesele si poskakuje pěšinkou dál. Jenže zase narazí na lišku s vlkem. Vlk na něj vyjede: „Zajíci, kde máš čepici? Že dostaneš do čumáku?!”
A zase zmlátí chudáka zajíce do bezvědomí.
Po šesti dnech se zajíc probere a už mu to začíná být divné. Pro jistotu si sežene na hlavu čepici, aby se to dál neopakovalo. Jen co odskáče o pár metrů dál, zase ho, chudáka, potkají liška s vlkem. Vlk ho chytne pod krkem a zajíc vystrašeně říká: „Počkej, vlku. Koukej, já mám čepici!”
V tu chvíli přiskočí liška a říká: „Hele kámo, vo co, že nemáš cíga!”

V zoo: „Můžete mi prodat tu stepující želvu?”
„A kde ji vidíš?”
„Tam v teráriu.”
„Proboha, zapomněl jsem vypnout ohřívání písku!”

Potkají se dva myslivci: „Proč jdeš na hon v takovémhle hrozném počasí?”
„Možná budu mít štěstí a nějakého zajíce zabije blesk!”

Do řeznictví vejde obrovský pes s peněženkou v tlamě, položí ji na pult a posadí se před vitrínu s masem.
„Tak co to bude, chlapče?” ptá se řezník žertem. „Chtěl bys masíčko?”
„Haf!” štěkne pes.
„Hm,” přikývne řezník. „A co to bude? Játra, slanina, roštěná...”
„Haf!” přeruší ho pes.
„A kolik té roštěné chceš? Půl kila, kilo...”
„Haf!” oznámí pes.
Ohromený řezník maso zabalí a vezme si z peněženky peníze. Když pes odchází, rozhodne se ho sledovat. Pes vejde do činžáku, v druhém patře vystoupí z výtahu a začne škrábat na dveře. Vzápětí se dveře otevřou a nějaký muž začne psovi nadávat.
„Proč na něj křičíte?” vyčítavě zvolá řezník. „Tak chytré zvíře jsem v životě neviděl!”
„Chytré?” opáčí muž. „Tenhle týden si už potřetí zapomněl klíče!”

Ptá se ohořelý návštěvník zřízence v zoo: „Co je to za pekelného ptáka?!”
„Víte, pane, to je plameňák.”

Karel naučil svého papouška pěkné číslo - ten mu dokáže na anglickou otázku odpovědět své jméno. Šťastný majitel zvířete se pak jednou chlubí kamarádovi: „Podívej se, co jsem naučil svého papouška!” Otočí se a povídá zobatému opeřenci: „What’s your name?”
„Kurňa,” rozčiluje se nakřáplým hlasem pták, „to jseš tak vymazanej, že neumíš ani slovo česky?!”

Přijde chlap do zverimexu a chce papouška. Mají na výběr tři krásné exempláře. Jeden za tisíc, druhý za dva a třetí za šest tisíc korun. Chlapík na ně chvíli zvídavě kouká a ptá se prodavače: „Prosím vás, proč jsou ty ceny tak rozdílný, když ti papoušci vypadají stejně?”
„No,” na to prodavač, „ten za tisícovku hovoří španělsky a ten za dva tácy to umí přeložit do češtiny.”
„A co ten za šest tisíc?” zajímá se zákazník.
„To nevím,” odpoví prodavač, „ale ti dva mu říkají šéfe!”

Ředitel zoo se zlobí na opilého zaměstnance: „Jo, máte tady dělat zřízence, ale to ještě, člověče, neznamená, že se zřídíte jako zvíře!”

Mezi dvěma ošetřovateli v zoologické zahradě: „Podívej, jak ten slon kouří. Já se pak nedivím, že je pořád nemocný.”
„Jak může slon kou... Pomóóc! Hoří pavilon!”